Ráno bylo sice slunečné, ale opravdu chladné, takže se naši vyslanci na břehu moře museli zahřát pořádnou rozcvičkou! Poté si dali ještě BĚHAVÉ PIŠKVORKY a pak už bylo zase dobře.
Kouzelníci, kteří zůstali nocovat v táboře, na tom byli podstatně lépe, a tak se mohli hned po snídani vydat také na cestu k rozbouřenému moři. Cestou museli pečovat o čerstvě vylíhnuté dráčky – vyčistit jim šupiny, nakrmit je, udělat jim postýlku, naučit je používat křídla atd. Dráčci byli moc spokojení. První obrovskou překážkou u moře bylo neuvěřitelné množství rozzuřených vos všude, kam se člověk podíval. Žihadel jsme v průběhu dne napočítali snad 15!
Po vydatném obědě jsme opět použili Myslánku a ze vzpomínek profesora Mattoniho jsme se dozvěděli, že baňky se vzácnou mořskou vodou, která by nám mohla pomoci v oživení krystalu, se nachází uprostřed rozbouřeného moře. Jednotlivé koleje tedy rovnou začaly se stavbou vorů, na nichž by jednoho svého zástupce dopravily do středu moře. Ukázalo se, že postavit funkční vor není žádná legrace.
Nakonec však všechny koleje jakž takž svého zástupce k baňkám dostaly a kouzelnou vodu získaly. Nejlépe si vedl MOURODRÁP. Po návratu do tábora a po večeři jsme si ještě zazpívali pár písniček u táborového ohně.
Po setmění jsme se sešli u vodního krystalu a pomocí získané vody a speciálního zaklínadla ho ti, co mají vodní hůlky, přivedli znovu k životu.