Rubrika: Expedice Leonardo – deníček 2016

Těšíme se domů. Ale jsme i smutní, že tábor končí. Včera někdo vymyslel, že ve stroji by mohl být další menší stroj, a že bychom mohli ještě týden pokračovat. Bohužel to tak není. Takže zabalit (pokud možno svoje věci), rozdělit na archeology jedoucí vlakem a ty, pro které si přijedou rodiče do tábora. Poslední polévka k obědu. A na nádraží v Praze poslední táborová píseň. Byla skvělá, prý jsme některé rodiče i rozplakali. Na závěr vzkaz pro děti: Naši milí archeologové, byli jste prostě úžasní, máme vás rádi. Mějte se krásně. Doufáme, že se za rok zase sejdeme na jiné záhadné výpravě.

Dnes ráno už na nás žádná další země nečeká. Budíme se do slunného rána v Čechách. Poslední rozcvička, poslední dopolední program se svým oddílem. V táboře mezitím probíhají horečné přípravy: Rozložit závěrečný obchůdek se skvělými dárky, připravit obchodníky na velký nával kupujících. V kuchyni se smaží řízečky, připravují se jednohubky i chlebíčky, krájí se melouny, jablíčka, sýry… Prostě samé dobroty. Po návratu dětí může závěrečný raut začít. Zahájíme tím, že si všechny oddíly vyberou svůj vítězný dort, který bude zítra k snídani. Také předáme drobné odměny za nejlepší odpovědi naší tipovací soutěže. Po rautu se postupně oddíly vydají nakupovat do obchůdku. Odpoledne příjemně plyne. Ale pozor! Už je čas vydat se pro klíč! Všichni se vydáváme na cestu, chvilku i bloudíme a nakonec najdeme Jackovu bednu se 4 zámky. Odemykáme a nacházíme NÁŠ KLÍČ.  Vracíme se zpět do tábora. Přemýšlíme, co nám stroj ukáže nebo přinese. Všichni jsou zvědaví. Odemykáme …. Otevíráme …. A

Jdeme do finále. Ve stroji už jsou všechna potřebná kolečka, ale stále nám chybí spouštěcí klíč. Ráno nás velmi zdvořile budí pánové v buřinkách a cylindrech. U stolu usrkávají svůj čaj o půl osmé. Dámy, schovávající se pod slunečníky, konverzují u červené telefonní budky. Dozvídáme se, že klíč schoval někde Jack Rozparovač, ale nikdo neví kam. A že je několik lidí ve starém Londýně, kteří by nám mohli prozradit část indicií, z kterých si poskládáme odpověď. Ale nejprve se musíme společně vyfotit: celý tábor, oddíly i kamarádi. Wau, hotovo. Teď už můžeme vyrazit. Od opilce ke zlodějce, od lékárníka k Jackově oběti, od hudebního skladatele k potulnému kouzelníkovi. Každý něco ví, ale nikdo nic neprozradí zadarmo. Čekají nás zajímavé úkoly. Všem se podaří poskládat si kousky informací a už víme, že pro klíč se musíme vydat před klekáním na místo, které vidíme v mapě. Dnes už to nepůjde – klekání už bylo. Musíme se

Dnes se nám spalo krásně na měkkých matracích. Ráno nás budí pouštní slunce nad písečnou dunou. Pyramida nás láká k bližšímu průzkumu. Pod ní sedí velmi smutný faraon. Vykradači hrobů mu pyramidu poničili a on teď hledá někoho, kdo by mu ji pomohl opravit. Jsme přece archeologové, takže to určitě zvládneme. Musíme nejdříve nashromáždit dostatečné množství poukázek na materiál. Celé dopoledne je získáváme v lesním surovinovém nalezišti. Trochu nám to komplikují místní mumie, které je hlídají, ale my jsme rychlí a mrštní. Poukázky pak u obchodníků měníme za penízky. Po obědě se vydáváme nakupovat k místním obchodníkům. Můžeme koupit roury, látky, kartonové desky, nůžky, provázky, drátky … Vymýšlíme, jak a z čeho pyramidu postavíme. Smlouváme o cenách  – někdy více, někdy méně úspěšně. Až do večeře pak stavíme své pyramidy v lese. Faraon i jeho odborní poradci pak pyramidy ohodnotí, vyzkouší a ocení. Je tak těžké rozhodnout, která byla nejlepší. Jsou všechny hezké, každá jiná, ale

Uprostřed hradu, vedle hradní věže, vyrostla do rána ještě jedna věž. Není moc podobná té hradní – je taková celá nakřivo. Budí nás sluníčko a zvědavě ji okukujeme. Kromě toho nám dnes servírují snídani kuchaříci s pizzou. Ta speciální pizza je podezřele podobná vánočce s rozinkami. Po snídani si svoláme ranní nástup na tomto netradičním místě. Kromě normální pošty si rozdáme i  „tajnou“ poštu, kterou jsme kamarádům včera napsali. Pak už je čas vše zabalit, podívat se po skupinkách na věž a vyrazit zpátky na Plačkov. Tam na nás opět čeká oběd a příjemná chvíle poledního klidu. Při odchodu nás zastaví telefon z tábora: Naše paní kuchařka volá o pomoc. Přepadli nás italští mafiáni a chtěli ukrást všechno jídlo. Aby ho zachránila, utekla s ním do lesa za námi, ale cestou ho poztrácela. Ouha. Nebudeme mít co jíst. Musíme si ho cestou do tábora zase najít. Postupně přidáváme do batůžků špagety, kečup, masové konzervy,

Brrrr. Zima, mráz, spousta sněhu, kry a závěje. Popleta Ryan vyrazil do Sněžných hor pro vzácný amulet. Stále na sever. A protože se nevrátil, vydáváme se mu na pomoc. Stejně jako on balíme spacáky, karimatky, oblečení i pití. Vyrážíme. Cestou potkáváme několik stanovišť, na kterých získáváme postupně Ryanovi  poztrácené věci. Na Plačkově na nás čeká oběd. Odpočineme si tady před další cestou. Odpoledne přes další stanoviště pokračujeme na zříceninu rodu hradu Orlů. Na hradě pomáháme posbírat nepořádek, zahrajeme si a nasbíráme dřevo. Najdeme si místo na spaní: někteří na nádvoří, v podzemí, na ochozu. Paní kuchařky nám připravili výbornou gulášovou polévku, teplý čaj i noční večeři a vše nám přivezly přímo na hrad. Naše školka si připravila pro ostatní děti bojovku. Všichni si ji moc užili. Vždyť bojovka na zřícenině je tak bezva. J Pak už je čas navléknout další vrstvu oblečení a zavrtat se do spacáků. Dobrou hvězdnou noc.

Už v noci nám bubnoval do snů vytrvalý déšť. Ráno vstáváme, oblékáme pláštěnky a přebíháme kolem Hollywoodu na snídani do McDonaldu. V naší fastfoodové jídelně nás vítá úplně zelená Socha Svobody. Není zelená z jídla, ale od přirozenosti. Jako správní cestovatelé jsme se s ní všichni vyfotili. Vzhledem k vytrvalému dešti jsme se rozhodli dopoledne pro Partičku s oblíbenými protagonisty. Mezitím se počasí umoudřilo a na odpoledním nástupu na nás už svítilo sluníčko.  V něm nám přitančili k ohništi indiáni se svým šamanem. Šaman nám prozradil svoje poslední vidění: Běžící bizoni odnášející naše amulety. Indiáni potřebují bizony, my zase další součástku k našemu stroji. Vydáváme se na lov: Nejdřív vybíráme základ praku, pak navazujeme správné gumičky, musíme vyrobit i papírovou kuličku. Šaman pak zkontroluje, jestli je nový prak funkční a pustí nás dál. Naši bizoni čekají na děti v lese, každý má 40 životů. Kdo vystřelí, musí se vrátit pro další munici. Po velké snaze jsou nakonec všichni 4 bizoni

Ráno jsme si po nočním dobrodružství trochu přispali. Ale ne příliš dlouho. Čeká nás přece další dobrodružství. Tentokrát kolem sebe vidíme spoustu tulipánů, větrný mlýn, sýraře s velikánským žlutým sýrem. Vítejte v Holandsku. Po dopoledním klidnějším programu nás čekalo na odpoledním nástupu nemilé překvapení: Nějaký dareba přimíchal našim vedoucím cosi do oběda a oni se teď chovají opravdu bláznivě. Museli jsme je izolovat a vydat se do temného hvozdu za čarodějnicí Brumhildou. Ta dětem za 4 zábavné scénky prozradila, kde najdou návod na lektvar, který vedoucí snad uzdraví. Oddíly se vydaly na louku plnou barevných tulipánů, které prý obsahují léčivý prášek. Ale pozor, ne všechny jsou léčivé, takže je třeba pozorně vybírat. A navíc je hlídají zahradníci, kteří je nechtějí dětem dát. Nakonec se podařilo: Děti připravily z prášku tulipánů lektvar a uzdravily svoje milé vedoucí. A na oslavu si spontánně zatančily táborový tanec, který nás provází už třetím rokem.