V kronice Kamenoroku, 10 dní po jarním slunovratu, je zaznamenána událost o tom, že s poctivostí nejdál dojdeš.
Milek má vskutku špatný den. Rozbilo se mu jeho truhlářské kružidlo.
Milek má ale štěstí! Hokynář Jonáš zrovna jedno nové kružidlo má! A za solidní cenu.
Milek nové kružidlo musí mít! Sám má hluboko do kapsy, ale stejně Jonášovi dává peněžní nabídku.
Jonáš peníze samozřejmě přijímá a obchod je uzavřen.
Ale ne! Milek ani nové kružidlo nestačil pořádně ozkoušet a jeho ostrým hrotem se hned bodnul do ruky.
Naštěstí je poblíž Živana, která hned Milekovu ruku kvapně ošetřuje. V Milekovi se vaří krev. Tohle Jonášovi neprojde!
Živana a Milek utíkají za rychtářem o pomoc. Jonáš musí za toto pykat! Rychtář Smil Flek z Nohavic jejich žádost vyslechne a slibuje, že jim se sporem pomůže.
Všichni tři kráčí zpět za Jonášem. Ten, když je spatří, zbledne strachy a podlomí se mu kolena.
Rychtář neústupně čapne Jonáše za límec a rázně ho vybízí, že pod jeho správou zde občané k úhoně rozhodně přicházet nebudou. Jeho zboží zranilo obyvatele Kamenoroku!
Jonáš nemá na výběr. Jeho šibalský obchod mu zase nevyšel a neochotně vrací peníze za kružidlo zpátky a ještě něco navíc za způsobené škody. Rychtář je spokojen, že spravedlnosti bylo opět učiněno za dost.
Vše dobře dopadlo a už se zbývá jenom radovat z dobře odvedené práce. Živana, Smil i Milek se radují, jak je zákon v Kamenoroku spravedlivý. Bard Věkoš Blud Koutecký samozřejmě nemohl minout příležitost někomu zahrát a tak se společně veselili, dokud je nohy bolet nezačaly.