Poslední dopoledne. Ráno poslední snídaně, pak zkoušíme dohledat všechny naše věci a trefit se s nimi do správného kufru. Balíme i dárky z obchůdku – často si musíme říct o pytel navíc.
Napůl smutní, protože letošní pohádkové dobrodružství už skončilo, napůl natěšení a veselí, protože rodiče jsou na cestě a už se nám nebude stýskat.
A my v Bylonebylově spíš smutní, protože se nám stýská už teď. Děti byly jako vždy skvělé, hrály a bojovaly na plný plyn, nezkazily žádnou srandu. A nám nezbývá než doufat, že se s nimi na podzim aspoň na chviličku potkáme.
