Dnešní ráno začíná událostí, na kterou čekáme už od včerejšího večera. Na našem vikingském moři dochází k prvnímu souboji o ostrov!
Modří vyzývají Zelené a napadená posádka si jako disciplínu vybírá sudoku. Místo řinčení mečů proto nastává soustředěné ticho a začíná bitva tužek, písmen a mozkových závitů.
Zelení své sudoku vyřeší lépe, ostrov ubrání a získávají tři body navíc. Modří musejí s lodí ustoupit, ale určitě nejde o poslední souboj. Lodě se k sobě přibližují a volných ostrovů stále ubývá.
Po napínavém ránu přichází tvořivější část dne. Oddíly se postupně střídají při výrobě triček s vikingskou tématikou. Na látce se objevují runy, lodě, štíty, sekery a další motivy, podle kterých bude jasné, že jejich majitelé letos projdou devíti světy Yggdrasilu. Každé tričko je jiné a některé nápady by překvapily i zkušené severské bojovníky.
Kdo zrovna nevyrábí, užívá si oddílový program. Někde se bojuje o vlajky, jinde létá knedlík a další oddíly se vracejí do středověku. Po týdnu už mají děti své oblíbené hry jasně vybrané a rády si je zahrají znovu.
Současně čeká posádky ještě jeden úkol. Každá musí vymyslet tříchodové menu, které dokáže připravit na ohni v kotlíku, a odevzdat přesný nákupní seznam. Nestačí tedy sepsat tři nejoblíbenější jídla. Je potřeba přemýšlet, zda se dají opravdu uvařit v táborových podmínkách, kolik surovin bude potřeba a jestli se všechno vůbec vejde do kotlíku.
Vznikají praktické návrhy i odvážnější kuchařské plány. Jak dobře posádky odhadly své schopnosti, velikost kotlíku a hlad všech strávníků, zjistíme až při samotném vaření.
Večer se scházíme u ohně. Zpíváme a po celém dni si konečně užíváme klidné posezení.
Alespoň na chvíli.
Mezi zpívající Vikingy náhle přibíhá zadýchaná dušička s naléhavým vzkazem od Hel. Pekelného psa Garma se stále nepodařilo chytit. Pobíhá po Midgardu a dušičku cestou málem roztrhal na kusy.
„Vždyť už na kusy jsi,“ poznamenává jeden z Jarlů.
„Právě! A nerada bych zjišťovala, na kolik dalších se ještě můžu rozpadnout,“ odpovídá mrtvolka.
Hel objevila kouzlo, které by mohlo nahradit sílu kamenů odebraných z Garmových obojků. Potřebuje však vrátit pět původních prázdných obojků a přidat k nim dalších pět. Kameny Helheimu mohou zůstat bezpečně uložené u Yggdrasilu.
Obojky ale Hel musíme doručit – a zároveň k jedné z bran Helheimu zahnat uprchlého psa. Garm za sebou naštěstí zanechává stopy, které mohou smrtelníci spatřit pod ultrafialovým světlem.
Z lesa se ozývá zavrčení.
Dušička usoudí, že svou zprávu předala dostatečně přesvědčivě, a rychle mizí ve tmě. My připravujeme obojky a UV svítilny.
Klidný večer u ohně právě skončil.
Jednotlivé sruby vyrážejí postupně hledat v nočním lese vyjícího psa. Ti, kteří ještě čekají, zůstávají se svými vedoucími a vyprávějí si příběhy. Když přijde řada na další skupinu, vyráží celý srub s obojkem a UV svítilnou. V obyčejném světle není na cestě nic zvláštního. Pod fialovou září se však na zemi začínají objevovat psí stopy.
Vedou stále hlouběji mezi stromy.
Držíme se pohromadě a sledujeme jednu stopu za druhou. Z dálky se ozývá vytí a občas také hluboké zavrčení. Někdy Garm dokonce proběhne tmou nedaleko od nás, než zase zmizí v lese.
Stopy nás nakonec dovedou k bráně do Helheimu. Čeká tam rozzlobená Hel a vedle ní neklidně přechází pekelný pes. Vrčí, škube sebou a rozhodně nevypadá, že by se chtěl dobrovolně vrátit na své místo.
Hel přebírá přinesené obojky a nezapomene nám připomenout, že celý tenhle zmatek vznikl kvůli naší včerejší výpravě. Teprve společná moc všech deseti obojků dokáže Garma znovu uklidnit a udržet na uzdě.
Tím ale noční dobrodružství ještě nekončí. Při útěku psa se z Helheimu zatoulaly do našeho světa také neklidné duše. Přitahují je hlasy živých, a proto se musíme do tábora vracet potichu a nenápadně.
Hel nás posílá k dušičkám, které nás rozdělí do dvojic. Každá chvíli čeká sama ve tmě a potom vyráží zpátky. Bez UV svítilny, bez povídání a hlavně bez ohlížení.
První část cesty procházíme téměř v naprosté tmě. Kolem nás šustí větve a z lesa se ozývají zvuky, u kterých je možná lepší nezjišťovat, kdo nebo co je vydává. Později nacházíme světélkující tyčinky, které nám ukazují správný směr domů.
Lekáme se všeho nečekaného, neznámého, všeho co nám naše představivost přinese.
Krátce po jedné hodině v noci se vracejí i nejstarší z našich „dětí“. Nočního dobrodružství už mají všichni právě dost. Doplníme energii chlebem s máslem a teplým čajem a potom míříme rovnou do srubů a spacáků.
Garm je zpátky u Hel, kameny Helheimu zůstávají v bezpečí u Yggdrasilu a my můžeme konečně usnout.
Snad už se dnes v noci z žádného dalšího světa nic nezatoulá…
