Dnešní ráno začíná událostí, na kterou čekáme už od včerejšího večera. Na našem vikingském moři dochází k prvnímu souboji o ostrov!
Modří vyzývají Zelené a napadená posádka si jako disciplínu vybírá sudoku. Místo řinčení mečů proto nastává soustředěné ticho a začíná bitva tužek, písmen a mozkových závitů.
Zelení své sudoku vyřeší lépe, ostrov ubrání a získávají tři body navíc. Modří musejí s lodí ustoupit, ale určitě nejde o poslední souboj. Lodě se k sobě přibližují a volných ostrovů stále ubývá.
Po napínavém ránu přichází tvořivější část dne. Oddíly se postupně střídají při výrobě triček s vikingskou tématikou. Na látce se objevují runy, lodě, štíty, sekery a další motivy, podle kterých bude jasné, že jejich majitelé letos projdou devíti světy Yggdrasilu. Každé tričko je jiné a některé nápady by překvapily i zkušené severské bojovníky.
Kdo zrovna nevyrábí, užívá si oddílový program. Někde se bojuje o vlajky, jinde létá knedlík a další oddíly se vracejí do středověku. Po týdnu už mají děti své oblíbené hry jasně vybrané a rády si je zahrají znovu.
Současně čeká posádky ještě jeden úkol. Každá musí vymyslet tříchodové menu, které dokáže připravit na ohni v kotlíku, a odevzdat přesný nákupní seznam. Nestačí tedy sepsat tři nejoblíbenější jídla. Je potřeba přemýšlet, zda se dají opravdu uvařit v táborových podmínkách, kolik surovin bude potřeba a jestli se všechno vůbec vejde do kotlíku.
Vznikají praktické návrhy i odvážnější kuchařské plány. Jak dobře posádky odhadly své schopnosti, velikost kotlíku a hlad všech strávníků, zjistíme až při samotném vaření.
Večer se scházíme u ohně. Zpíváme a po celém dni si konečně užíváme klidné posezení.
Alespoň na chvíli.
Mezi zpívající Vikingy náhle přibíhá zadýchaná dušička s naléhavým vzkazem od Hel. Pekelného psa Garma se stále nepodařilo chytit. Pobíhá po Midgardu a dušičku cestou málem roztrhal na kusy.
„Vždyť už na kusy jsi,“ poznamenává jeden z Jarlů.
„Právě! A nerada bych zjišťovala, na kolik dalších se ještě můžu rozpadnout,“ odpovídá mrtvolka.
Hel objevila kouzlo, které by mohlo nahradit sílu kamenů odebraných z Garmových obojků. Potřebuje však vrátit pět původních prázdných obojků a přidat k nim dalších pět. Kameny Helheimu mohou zůstat bezpečně uložené u Yggdrasilu.
Obojky ale Hel musíme doručit – a zároveň k jedné z bran Helheimu zahnat uprchlého psa. Garm za sebou naštěstí zanechává stopy, které mohou smrtelníci spatřit pod ultrafialovým světlem.
Z lesa se ozývá zavrčení.
Dušička usoudí, že svou zprávu předala dostatečně přesvědčivě, a rychle mizí ve tmě. My připravujeme obojky a UV svítilny.
Klidný večer u ohně právě skončil.
Jednotlivé sruby vyrážejí postupně hledat v nočním lese vyjícího psa. Ti, kteří ještě čekají, zůstávají se svými vedoucími a vyprávějí si příběhy. Když přijde řada na další skupinu, vyráží celý srub s obojkem a UV svítilnou. V obyčejném světle není na cestě nic zvláštního. Pod ultrafialovou září se však na zemi začínají objevovat psí stopy.
Vedou stále hlouběji mezi stromy.
Držíme se pohromadě a sledujeme jednu stopu za druhou. Z dálky se ozývá vytí a občas také hluboké zavrčení. Někdy Garm dokonce proběhne tmou nedaleko od nás, než zase zmizí v lese.
Stopy nás nakonec dovedou k bráně do Helheimu. Čeká tam rozzlobená Hel a vedle ní neklidně přechází pekelný pes. Vrčí, škube sebou a rozhodně nevypadá, že by se chtěl dobrovolně vrátit na své místo.
Hel přebírá přinesené obojky a nezapomene nám připomenout, že celý tenhle zmatek vznikl kvůli naší včerejší výpravě. Teprve společná moc všech deseti obojků dokáže Garma znovu uklidnit a udržet na uzdě.
Tím ale noční dobrodružství ještě nekončí. Při útěku psa se z Helheimu zatoulaly do našeho světa také neklidné duše. Přitahují je hlasy živých, a proto se musíme do tábora vracet potichu a nenápadně.
Hel nás posílá k dušičkám, které nás rozdělí do dvojic. Každá chvíli čeká sama ve tmě a potom vyráží zpátky. Bez UV svítilny, bez povídání a hlavně bez ohlížení.
První část cesty procházíme téměř v naprosté tmě. Kolem nás šustí větve a z lesa se ozývají zvuky, u kterých je možná lepší nezjišťovat, kdo nebo co je vydává. Později nacházíme světélkující tyčinky, které nám ukazují správný směr domů.
Lekáme se všeho nečekaného, neznámého a všeho, co nám naše představivost přinese.
Krátce po jedné hodině v noci se vracejí i nejstarší z našich „dětí“. Nočního dobrodružství už mají všichni právě dost. Doplníme energii chlebem s máslem a teplým čajem a potom míříme rovnou do srubů a spacáků.
Garm je zpátky u Hel, kameny Helheimu zůstávají v bezpečí u Yggdrasilu a my můžeme konečně usnout.
Snad už se dnes v noci z žádného dalšího světa nic nezatoulá…
