Dopoledne se celý tábor mění ve velké filmové studio. Každý srub si vylosoval jeden z devíti světů Yggdrasilu a jeho obyvatelé dostávají za úkol natočit vlastní krátký film.
Začíná vymýšlení příběhů, rozdělování rolí a shánění všeho, co by se mohlo proměnit v kostým nebo rekvizitu. Někdo se ujímá kamery, další režie a ostatní se mění v bohy, obry, elfy, mrtvoly nebo obyvatele dalších severských světů.
Některé scény se podaří natočit hned, jiné potřebují několik pokusů. Tu někdo zapomene, co měl říct, jinde se herci začnou uprostřed vážné scény smát a občas se do záběru připlete někdo, kdo v daném světě rozhodně nemá co dělat. Brzy se natáčí ve srubech, mezi stromy i na dalších místech v táboře. Někde vzniká napínavé dobrodružství, jinde severská komedie a občas ani samotný filmový štáb přesně neví, jakým směrem se příběh právě vydal.
Přes poledne nás dvakrát překvapí krátká přeháňka. Pokaždé to na chvíli vypadá, že se počasí definitivně pokazilo, ale déšť zase rychle ustává a obloha se vyjasňuje.
Přestože dnes rozhodně není nejteplejší den tábora, ledová tříšť jde stále velmi dobře na odbyt. Některé vikingské zvyky jsou očividně silnější než počasí. Pokud je v obchůdku ledová tříšť, musí se koupit – i kdyby člověk potom potřeboval na zahřátí mikinu.
Odpoledne se scházíme u Yggdrasilu. Máme sílu čtyř světů, ale strom stále potřebuje další pomoc. Tentokrát se vydáváme do Vanaheimu – zeleného světa Vanů, přírody a plodnosti.
Možná nám pomůže Freyr. Jeden z Jarlů jde rovnou k věci:
„Freye, přicházíme hledat kámen Vanaheimu. Víš, kde je?“
„Nevím,“ přiznává Freyr.
„A víte alespoň, kudy k němu vede cesta?“
„Také ne.“
Jarl se na něj chvíli dívá.
„V čem přesně tedy spočívá vaše pomoc?“
Naštěstí se ukazuje, že Freyr nepřišel úplně s prázdnou. Vanové sice netuší, kde je kámen ukrytý, dokážou však měnit krajinu svého světa. Mohou nechat vyrůst lesy, vytvořit kopce a hory, otevřít poušť nebo nechat krajinou protékat řeku.
O tom, jak bude Vanaheim vypadat, ale musíme rozhodnout my.
Ani správně postavená krajina by nám nebyla mnoho platná, kdybychom nevěděli, kterým směrem se vydat. Freyr proto přivádí pět magických zvířat – vlka, lišku, krokodýla, medvěda a orla.
Zvířata přesný úkryt neznají, dokážou však vycítit esenci kamene. Jeho moc je přitahuje, a když je budeme následovat, měla by nás dovést až k cíli. Nejdřív jim ale musíme vytvořit krajinu, kterou dokážou projít.
Každému zvířeti vyhovuje jiný terén. Liška se nejrychleji pohybuje pouští, krokodýl řekou a vlk s medvědem dávají přednost lesu. Jen orel si z terénu příliš těžkou hlavu nedělá. Letí vysoko nad krajinou a nezastaví ho dokonce ani hory.
Cesta bude dlouhá, a proto se všechna zvířata musí zastavit u krmelce. Ten si každá posádka umístí do středu své mapy sama. Jakmile jej ale jednou položí, už s ním nesmí pohnout. Je proto potřeba vybrat místo, ke kterému se postupně dostane všech pět zvířat.
A to stále není všechno. Zvířata jsou divoká a jejich cesty se nesmějí protnout. Pokud se některá setkají, jedno může druhé sežrat a posádka o něj přijde. Výjimku má opět orel, který létá vysoko nad ostatními.
„Musíte tedy vytvořit krajinu, umístit krmelec a bezpečně vést všech pět zvířat,“ shrnuje Jarl.
„A jakmile některé zvíře vyrazí, musí se pohybovat při každém dalším tahu,“ doplňuje Freyr.
To už zní podstatně složitěji než pouhé následování zvířecích stop.
Děti se rozbíhají pro jednotlivé části krajiny a na prázdných mapách postupně nechávají vyrůst lesy, řeky, pouště, kopce a hory. Každý přinesený dílek ale musí ihned položit, takže není možné nejprve si v klidu připravit všechny potřebné cesty.
Současně další členové posádky nosí lístečky se šipkami, které určují pohyb zvířat. Jakmile některé zvíře vyrazí, musí pokračovat při každém dalším tahu. Posádky proto potřebují plánovat několik kroků dopředu a současně hlídat vlka, lišku, krokodýla, medvěda i orla.
Brzy je jasné, že změnit krajinu Vanaheimu je snadné, ale změnit ji správně už podstatně méně. Někde se daří krokodýlovi, ale liška nemá kudy projít. Jinde se vlk s medvědem nebezpečně přibližují a krmelec se téměř vždy nachází přesně tam, kde by byl potřeba důležitý kus krajiny.
Některé posádky nejprve vytvoří krásnou cestu pro jedno zvíře a teprve potom zjistí, že tím úplně odřízly ostatní. Každý další dílek i pohyb proto provází počítání, ukazování do mapy a někdy také velmi vášnivá porada celé posádky.
Čas ale běží rychleji, než bychom potřebovali. Najít kámen Vanaheimu se ukazuje jako jedna z nejnáročnějších výprav, které jsme zatím podnikli. Ne všem posádkám se podaří dovést do cíle celou pětici magických zvířat.
Přestože jednotlivé posádky došly různě daleko, všechny jejich cesty dohromady ukazují, kterým směrem zvířata přitahuje esence kamene. Pozorný Jarl jedné z posádek si včas všimne kamene na konci cesty a přinese nám ho do tábora.
Kámen Vanaheimu je náš!
Po dlouhém plánování, běhání pro dílky a přesouvání zvířat přichází vhod večeře. Dnes nás čekají špagety, které mizí z talířů skoro stejně rychle jako zvířata na nejvýhodnějších políčkách mapy.
Večer se scházíme na nástupu a dozvídáme se výsledky odpolední výpravy. Mise byla ještě náročnější, než jsme čekali. Některým posádkám se podařilo najít cestu pro větší část zvířecí výpravy, jiné pořádně potrápila nevhodně postavená krajina nebo nebezpečně se křížící trasy.
Dva týmy nakonec dokázaly z pěti magických zvířat dovést do cíle pouze jediné. Vanaheim nám tak názorně ukázal, že rychlé nohy jsou sice užitečné, ale bez dobrého plánu mohou člověka dovést hlavně velmi rychle do potíží.
Podle dnešních výsledků získávají posádky další tahy pro své vikingské lodě. Znovu proto vyrážíme na moře a obsazujeme další ostrovy. Volného prostoru na mapě postupně ubývá a lodě se začínají dostávat stále blíž k sobě.
A potom to přichází.
O jeden ostrov se poprvé ucházejí dvě posádky. O jeho majiteli už nemůže rozhodnout pouze počet tahů ani lepší plán plavby. Bude potřeba skutečný souboj.
Dnes večer se ale ještě bojovat nebude. První souboj o ostrov vyřešíme až zítra ráno.
Potom se znovu otevírá naše táborové kino. Tentokrát však nesledujeme film natočený někým cizím. Na programu jsou snímky, které během dopoledne vytvořily jednotlivé sruby.
Některé filmy překvapují příběhem, jiné kostýmy, hereckými výkony nebo nečekanými nápady. U některých scén se smějeme už během prvních vteřin, jiné dokážou být skutečně napínavé.
Pro herce je zvláštní vidět se najednou na plátně před celým táborem. Někteří si svou slávu užívají, jiní by se při vlastním výstupu nejraději nenápadně schovali pod lavičku.
Po poslední premiéře přichází hlasování. Každý může rozhodnout, který z filmů se mu líbil nejvíce. Vybrat jediného favorita není snadné – každý srub vytvořil něco úplně jiného.
Dnešní den tak začíná natáčením vlastních světů a končí jejich velkou společnou premiérou. Mezitím jsme s pomocí pěti magických zvířat objevili další část síly potřebné k záchraně Yggdrasilu.
Pět světů. Pět získaných kamenů.
Čtyři světy ještě čekají. Nejdřív ale musíme vyřešit mnohem bližší problém.
Zítra ráno nás čeká první souboj o ostrov…
