Noc na Orlíku byla klidná a žádné další překvapení nás už nečekalo. Ráno nás vzbudilo sluníčko, které nás vytáhlo ze spacáků. Po snídani a zabalení všech věcí jsme se vydali trochu uklidit okolní les. Kromě papírků a obalů, kterých jsme spoustu posbírali, jsme našli i polovinu auta.
Cestou na Plačkov, kde nás čekal oběd, jsme potkali několik zajímavých poutníků. Všem jsme pomohli z nesnází a mohli jsme si pro dnešek zapsat několik dobrých skutků: nasytili jsme hladového, rozesmáli smutného i přenesli líného.
Při obědě dorazila z tábora zpráva s prosbou o pomoc při zajištění vody. Starší děti proto odešli z oběda o něco dříve. Jaké bylo překvapení, když cestou nejprve narazili na objížďku a před táborem na divnou barevnou bariéru. Když se k ní přiblížili, vyběhla proti nim skupina rozevlátých fialových týpků a začala po nich házet slizovité koule.
Po prvním leknutí se děti nejdřív stáhly dolů na louku. Fialoví neřádi nám obsadili tábor i s kuchyní. Večeře je ohrožena. Ale pak jsme objevili zásobu munice. Gelové barevné koule byly připraveny k útoku a my také. Jdeme do toho naplno. Neřádi odolávají docela dlouho, ale nakonec jsme je udolali a donutili k ústupu. Tábor je zase náš…
Velké děti si bitvu s gelovými koulemi moc užily. Ale na trase do tábora jsou už i naši malí táborníci. Domluvili jsme se s velkými, že při opakování bitvy budou hrát s námi. Přijali roli zajatých táborníků, které budou jejich mladší kamarádi osvobozovat ze zajetí. Překvapení u bariéry i bitva proběhla stejně úspěšně jako u velkých. Ale nutno dodat, že malí do ní šli s mnohem větším nasazením. Neřádi měli co dělat, aby unikli jejich rozhořčení.
Po návratu rozbalíme spacáky, uklidíme všechny dovezené věci, pochutnáme si na večeři… Večer si ještě užijeme poštu z domova a dorty za dobře uklizené sruby. Byl to další prima den.
