Ráno jsme se opravdu ocitli zpátky v roce 1607. Děti měly obavy, abychom znovu nenarušili běh času a navrhly, abychom zpět na Orlík vyslali někoho, kdo tam s námi předchozího dne nebyl.
Moudrý Kámen to vyhodnotil jako velmi rozumný nápad. Bude mnohem bezpečnější, když nebude hrozit, že v minulosti potká někdo z nás sám sebe. Hned ráno se tedy dva naši členové, kteří tuto podmínku splňovali, vydali na cestu.
My se zatím pustili do posilování týmového ducha, abychom byli připraveni na opětovné chytání Historixe, tentokrát v přítomnosti. Rozhodli jsme se rozšířit naši výstroj o řádová trička, která jsme si postupně celý den vyráběli. Všichni jsme si vytvořili krásná černá trička s prvky našeho stroje času a s našimi oddílovými znaky. V nich se bude Historix chytat jedna radost.
Zatímco jsme trénovali a vyráběli, vrátili se naši vyslanci zpět z Orlíka. Jejich výprava byla úspěšná: Historixe vypustili, i když se to neobešlo bez těžkostí. Nejprve se sápal po našem artefaktu, ale bratr Kámen ho zahnal naší řádovou vlajkou. Evidentně je v ní (nebo na ní) něco, čeho se Historix nechce ani dotknout. Hned potom se dal na ústup a s kletbami nám sliboval tvrdou odplatu.
A hned během několika hodin bylo jasné, že je někde poblíž, protože nám okamžitě začal škodit: Nejprve nám spálil a vypnul elektřinu (která nám nefungovala až do dalšího dne), snažil se nás připravit o pečená kuřátka (ale to nestihl, naštěstí se pohodlně v roztopených pecích dopekla), komplikoval nám i sušení triček, a nakonec na nás seslal pěknou vichřici.
Abychom si zlepšili náladu, zahráli jsme si v hangáru oblíbenou partičku. Večer jsme si nechali povyprávět od sestry Kámen, jak probíhalo vypuštění HX z artefaktu. Říkala, že pro nás má i záznam, ale bohužel tentokrát bez elektřiny to nepůjde. Pustíme si ho tedy zítra…
A protože všude bylo temno a nevlídno, nastavili jsme stroj času o něco dříve, a šli jsme prospat cestu do přítomnosti. Alespoň se na zítřejší náročný den pořádně vyspíme.
Určitě to nebude vůbec jednoduché a bude nás to stát spoustu sil.
