Hned ráno jsme se rozhodli vynahradit si včerejší zrušené gladiátorské zápasy. Nejprve se odehrála první část druhého kola soutěže Centurionů a Pretoriánů a už známe první účastníky čtvrtfinále. Poté se zápasů zúčastnili i vybraní členové všech rodů.
Po skončení jsme se odebrali na společný tréninkový program. Tentokrát jsme se ho rozhodli zpestřit tím, že místo výcviku po rodech jsem trénovali s legionáři, se kterými společně bydlíme ve stejném srubu. Každá skupina se rozhodla pro jinou činnost a všichni si tuto změnu užili.
Odpoledne Triumvirové předstoupili před všechny rody. Hádali se, že gladiátorské hry je ráno již moc nebavily a rádi by změnu. Vymýšleli jsme, jak tedy zlepšit římské kulturní dění, a nakonec jsme se shodli na divadelních představeních od každého z rodů, jejichž tématem bude parodie na současný římský život. Aby to neměli tak jednoduché, museli si nejdříve nasbírat na louce písmena, ze kterých budou moct sestavit dialogy ve svých hrách. Všem se povedlo najít celou abecedu, nemuseli tedy čelit žádným omezením. Dalším úkolem před samotným vymýšlením představení bylo najít čtyři masky a vyzdobit je tak, aby zobrazovaly buď rejpavého nespokojence, naštvaného cholerika, dobráka a smíška nebo pohlaváře veřejného římského života, např. Centuriona, Kuchtíkuse, Pretoriána, Triumvira apod. Tyto čtyři masky poté musí použít ve svém divadle. Po splnění těchto úkolů se všichni dali do vymýšlení co nejlepší hry. Do večera bylo vymyšleno, všichni jsme se posadili a těšili se na kulturní zážitek. Rody svůj úkol splnily bravurně. Při každém divadle jsme se bavili. Na závěr si připravili divadlo i Pretoriáni. Herecky ztvárnili legendu o legionářích, kteří byli kvůli zradě zavražděni. Jejich duše teď po lese bloudí a naříkají. Dokud živým nevyjeví jméno svého zrádce, nebudou mít klid.
Tento příběh nás zasáhl a rozhodli jsme se mrtvým legionářům pomoci najít klid. Po skupinkách jsme se postupně vypravili do temného lesa. Cesta to byla děsivá, plná nástrah, strašidelných zvuků a bytostí. Všichni ale byli odvážní a šikovní a povedlo se nám zrádcovu identitu zjistit. Zrádcem byl Ksichtus Bonzákus z legie 666. Získáním této informace jsme zbloudilé duše konečně zachránili, už budou mít klid.
Přepis divadelního představení: Legenda o bitvě v Teutoburském lese
Slyšte příběh statečných legií, ke slávě Říma pochodující do zemí vzdálených. Mnoha bitvami prošli, mnoho útrap zažili. Už se jen tak plouží.
Jejich vrchní velitel je chlapisko mocichtivé a lakomé. Své legionáře nechává pochodovat do padnutí. Do Říma píše, povýšení a území chce. Není však vyslyšen.
Římané – legionáři na kraji lesa velikého zvěda barbarského chytili i před velitele předvedli.
V: Co jseš zač ty skřete cizácký?
B: Já jsem jen neškodný poutník. Z nedaleka kráčím. A tam mnoho bohatství jsem viděl.
V: Jaké bohatství ? Kolik ho tam je?
B: Mnoho pro jednoho, málo pro legii, a skoro nic pro říši římskou.
V: Jak to myslíš?
B: Když povíš našemu pánu a vládci jakou cestou se budete při příštím úplňku ubírat, jistě mnoho z toho zlata pro tebe bude uchystáno….
V: MLČ…ODVEĎTE MI HO Z OČÍ ! rozkáže velitel.
Pod pláštěm noci však ke stanu s vězněm se připlíží a na svobodu ho pustí. Ráno za jeho útěk jednoho ze strážných popravit nechá.
Měsíc ubíhá, úplněk se blíží, k průsmyku temnému legie pochodují. Nic zlého netuše, na odpočinek se těší. Tu ze všech stran šípy a kamení z katapultů se na ně řítí. V lese mezi skalami na boj ani záchranu žádná šance není. Všichni k zemi padají a umírají.
Jen velitel – krysa zákeřná – ví kudy prchnout a utíká pryč, do ležení barbarů.
V tu chvíli se duše mrtvých legionářů zpátky vracejí, mezi stromy bloudí a naříkají. Jméno svého zrádce chtějí živým vyjevit. Do té doby pokoje mít nebudou.
Vítr je unáší zpět do lesa temného, kde dodnes pokoje hledají…
