Autor: taborkamin

Budíček, rozcvička i snídaně dnes proběhly v zaběhnutém duchu. I kolo štěstí se ještě pro zájemce roztočilo. Na nástup se ale přišoural ukňouraný Herňajs. Ptáme se co se zase děje – vždyť už máš svou novou pohádku… Ale on stále vzlyká, že mu tu jeho krásnou novou pohádku někdo obsadil a jeho vyhnal. Prý nějaké fialové a červené potvory. Znovu nás prosí o pomoc. No co s ním máme s nešťastníkem dělat? Bereme tedy “zbroj” a vyrážíme se na to

Vzhledem k tomu, že včera jsme se do postýlek dostali zase pozdě, byl dnes posunutý budíček. Rozcvičku nám ale Perlička neodpustila! Dopoledne nás čeká poslední kolo volitelných programů. Na výběr máme kosmetický salon, psaní pohádky, střelbu a rytířské hry, výrobu masek, stolní a sportovní hry, zálesáckou školu a školu znakové řeči. Všichni si vybrali, co se jim nejvíce líbilo, a dopoledne si užili. Ještě před obědem jsme ale udělali rychlou poradu, abychom vymysleli co s chudákem Herňajsem. Shodli jsme se

Ráno nás budí tóny králíků z klobouku – Boba a Bobka: “Vstávat, vstávat a cvičit! A proč? Protože je ráno! Jenže já mám ještě noc!” Mnohým z nás se ze spacáků také nechtělo, ale nakonec se všichni vykutáleli a svá těla při rozcvičce protáhli. Po kole štěstí a dobré snídani směřujeme rovnou na nástup. Musíme dohnat, vše co jsme včera večer nestihli – hlavně tedy odsypání smůly za předešlé hry. Barevné pytle jednotlivých týmů se už pěkně vyprazdňují – rozdíly

Jelikož v noci jsme se vrátili celí uondaní, ráno jsme si trošičku přispali. Perlička nám dokonce zcela výjimečně odpustila i rozcvičku. Po vydatné snídani – samozřejmě opět kolo štěstí. A nesmíme také zapomenout na pohádkový kvíz, kterého se účastní stále více “čtenářů”. Na ranním nástupu jsme dohnali vše, co jsme nestihli večer – balíčky, odvážení smůly i kontrolu pohádkové “výzbroje”. Pak se týmy rozešly k oddílovým programům. Vesměs se všichni zdržovali v lese, protože opět bylo velké horko. Po obědě

Hurá, další krásný den je tady! Všichni radostně vyskakujeme ze spacáčků a nadšeně cvičíme s Perličkou! I ty Muchomůrko, Pešku a Tesáku, že ano? Ale co čert nechtěl – hned na ranním nástupu zase problém! Z lesa přibíhá hejkal Kejchal a haleká, že si bába s dědkem z chalupy pod lesem odjeli na dovolenou ke Smaragdovému moři a vůbec se jim nechce zpátky. Jenže v chalupě je boží dopuštění. Zvířata mají hlad a řepy na poli vyrostli do obrovských rozměrů!

Ráno zase sluníčko. které hned vysušilo všechny včerejší louže a případné splíny. Vstáváme s úsměvem za tónů rozcvičkových písniček 😃. Ke snídani rovnou dvojité kolo štěstí (protože včera v lese na něj nedošlo). Po krátkém nástupu se všichni rozešli ke svým oddílovým programům, které jim včera tak neplánovaně přerušil déšť. Po dobrém obědě, nákupech v obchůdku a poledním klidu-neklidu, se na nástup přihnala děsně rozčílená Uriáška. Vzteky nemohla ani mluvit, jen pořád děsně nahlas blekotala. Ani Petronela ji nedokázala uklidnit.

Noc v lese byla náročná, hemžilo se tam zloduchy, kteří se snažili proniknout z jednoho světa do druhého, a znovu jsme zahlédli naší známou chlupatou potvoru. Celkem se nám podařilo uhájit 7 z deseti hlídaných vlajekl!! Ráno se přiřítila Petronela s Uriáškou a pekelnou dodávkou přivezli všem snídani. Využili jsme toho a naložili do ní všechny věci, které při záchraně Bohdančiných bratrů proměněných v krkavce nebudeme potřebovat. Ještěže je nafukovací (dodávka) 😅 Než jsme se vydali na strastiplnou záchrannou cestu,

Ráno při snídani se těšíme na kolo štěstí. Letos si můžeme zatočit dokonce víckrát. Ale jen když odevzdáme správné odpovědi na pohádkový kvíz. Dopoledne si pro nás Petronela připravila plán, abychom měli ještě krásnější sny, než doposud. Říká, že nebe je vlastně dost nudné, protože je tam málo barev. Proto si vyrobíme pestrobarevné polštářky pro sladké sny. A když už budeme celí zapatlaní, přidáme si k nim i naše bílá trička. Celý den se střídají jednotlivé týmy a vytvářejí svoje