Rod Salajců
Rod Salajců sídlí ve městě Salona v provincii Illyrie a patří k nejvýznamnějším rodům, které pečují o město ku prospěchu Říše Římské. Město leží na řece Jadro, při pobřeží Jaderského moře. V jejich rodovém znaku najdeme žlutého zářivého lva. Žlutá na počest blahodárného vlivu slunce a energie, kterou vkládají do budování města, a lev pro jeho odvahu a sílu.
Salona je prosperujícím centrem Illyrie a čtvrtým největší městem Římské Říše. V dobách největšího rozkvětu v ní žilo až 60 tisíc lidí. Městu nechybí hradby, fórum, divadlo, amfiteátr, veřejné lázně ani akvadukt. Salona má mincovnu, která je spojena s mincovnou v Sirmiu a stříbrnými doly v Dinárských Alpách přes Via Argentaria. Když římský císař Dioklecián, který se zde narodil, odešel do důchodu, postavil si poblíž monumentální palác.
Provincie Illyrie sahá daleko za hranice Balkánského poloostrova. Má pro Římany značný strategický a hospodářský význam. Na pobřeží leží mnoho důležitých obchodních středisek. Hlouběji ve vnitrozemí se pak nachází bohatá naleziště zlata, stříbra a železné rudy. V Ilýrii začíná klíčová římská silnice na Balkáně: via Egnatia, která vedla z města Dyrrhachium až do Byzantia na východě.
Rod Alexandrijců
Rod Alexandrijců patří mezi zakládající rody města Alexandrie v provincii Aegyptus. Jeho podíl na budování města byl natolik úctyhodný, že postupně členové rodu převzali i jméno města. Rodovou barvou se stala oranžová, která symbolizuje oheň a zdraví. Rodovým zvířetem, podle kterého poznáte vlajku jejich legie, je slon. Toto zvíře, ač patří mezi největší, vyniká svým sluchem a čichem a dovedností neslyšného pohybu.
Alexandrie je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších přístavů Aegypta. Město se rozkládá těsně nad hladinou moře na úzkém poloostrově u západního ramene delty Nilu. Alexandrijské múseion s proslulou knihovnou, která uchovávala až 700 000 svazků, se stalo centrem vědeckého bádání a vzdělanosti, v němž působí významní učenci z celého antického Středomoří. O významu města vypovídá i stavba majáku na ostrově Faru naproti alexandrijskému přístavu, počítaného mezi sedm divů světa.
Provincie Aegyptus zahrnuje převážnou část novodobého Egypta v severní Africe, s výjimkou Sinajského poloostrova. Je často nazýván „obilnicí říše“, protože se postupně stal hlavním dodavatelem obilí pro Řím. Důležitý je také pro svoji výrobu skla a kovového zboží. Do přístavů v Rudém moři bylo z Indie dováženo luxusní a exotické zboží jako například koření, voňavky, drahokamy a vzácné kovy.
Rod Altavanů
Rod Altavanů má své sídlo ve stejnojmenném městě Altava v provincii Mauretanie. Přes bouřlivou historii a divoké berberské spoluobčany dokázal rod přivést město a oblast k prosperitě. Proto tou jedinou správnou barvou rodu je fialová, která značí, že rod staví prospěch ostatních nad své vlastní zájmy. Rodovým zvířetem se stal nosorožec, snad pro jeho typickou mírnou povahu, která se však změní na neohroženou bojovnost v okamžiku obrany potomstva či teritoria.
Altavu byste našli v západní Mauretanii Caesariensis na římské silnici ze strategického Theveste do Numerus Syrorum. Slouží jako hlavní město starověkého berberského království, pyšní se obrovským fórem i pohanským chrámem. Římské osídlení má rozlohu téměř 13 hektarů a je obklopeno farmami.
V provincii Mauretanie najdeme úrodné oblasti na severu moderního Maroka a severozápadě Alžírska. Regiony jsou bohaté na olivové plantáže a hrnčířské hlíny. Výroba stolních a hliněných olejových lamp a jemné starořímské keramiky, zejména z afrického červeného jílu, proslavila provincii po celém Středomoří. Do Říma dodává také fialová barviva a cenné dřevo. Kromě vypěstovaných plodin zajišťuje i exotická zvířata, například lvy a leopardy.
Rod Olisippíků
Olisippo, slavné a výstavné město v provincii Hispanie, je domovem silného rodu Olisippíků. Modrá je barvou rodu, snad z úcty k nebesům kde sídlí bohové, snad proto, že v sobě nese pocit bezpečí. Členové rodu jsou nadšenými příznivci gladiátorských zápasů, především zápasu s býky. Býk sice vypadá neohrabaně, ale umí vyvinout velkou rychlost a jeho rohy jsou smrtící. Proto ho najdeme i na vlajce jejich legie.
Olisippo, v dnešní době známé spíš pod názvem Lisabon, se pyšní velkým divadlem, lázněmi Thermae Cassiorum, akvaduktem, cirkem i hipodromem, a samozřejmě několika chrámy zasvěcenými Jupiterovi, Concordii, Livii, Dianě nebo Minervě. Olisippo je známé pro své “garum”, druh rybí omáčky vysoce ceněné elitami Říše a vyvážený v amforách do Říma a dalších měst. Vyváží se také víno, sůl a proslavení rychlí koně.
Do provincie Hispanie spadá vše, co najdete na Pyrenejském poloostrově a ještě o kousek dál. Významná pro celou říši je díky bohatým ložiskům stříbra, kterým celá Hispanie vděčí za úspěšnou mnohostrannou ekonomiku. Vzácné kovy, olivy, olej z Baetica, solené ryby, garum a vína jsou ceněným zbožím, s kterým se obchoduje v celé říši. Nesmíme zapomenout ani na těžbu zlata v severozápadních částech poloostrova.
Rod Lugdunců
Rod Lugdunců odvozuje svůj starobylý původ od zakladatele města Lugdunum, kterým byl Lucius Munatius Plancus. Lugdunum se stalo na dlouhou dobu nejvýznamnějším městem severozápadní Evropy, proto je logické, že zvolili zelenou jako svoji rodovou barvu. Zelená je totiž barva spojená s hojností – hojností duševní vyrovnanosti i materiálního blahobytu. Medvěd v jejich znaku symbolizuje dovednost žít a být úspěšný: ve správné chvíli bojovat nebo vyjednávat. Vždyť tato mohutná šelma žije skoro ve všech koutech severní polokoule.
Lugdunum, které někteří prostořecí návštěvníci zkracují jako Lyon, leží na soutoku řek Rhôny a Saôny. Blahobyt přináší především velmi hustá říční doprava na obou řekách, která umožňuje přepravu velkého množství materiálu bez ohledu na jeho váhu nebo stav cest. Lugdunský spolek loďařů je největším v celé Galii. Nejoblíbenějším obchodním zbožím je víno z Itálie a olej z Hispánie. Významu města výrazně přispívá císařská mincovna. Byly zde vybudovány 4 rozsáhlé akvadukty, které přivádějí do města vodu ze vzdálenosti 70-86 kilometrů!
Provincie Galie zahrnuje velké území, obývané především Kelty, v oblasti novodobé Francie a okolí. Římané si ji neformálně rozdělili na několik oblastí: Gallia Togata („v tóze oblečená“), Gallia Bracata („kalhotová“ podle tradičních dlouhých kalhot místních obyvatel) a Caesarem dobytá Gallia Comata („vlasatá“ kvůli dlouhým vlasům zdejších lidí). Stejně jako v Lugdunu je bohatství svázáno s čilým obchodem, zbožím vyrobeným řemeslníky a produkty z velkostatků, které vlastnili bohatí šlechtici a kterým se říká “římské villy”.