Skládáme zážitky jako kamínky
Probudili jsme se v roce 1607. Z večerního čtení kroniky nám bylo jasné, že se musíme neprodleně vydat na Orlík. Předchozí den se nám povedlo nalézt také truhličku s neznámými pergameny a obrázky krajiny. Po prozkoumání a přečtení včerejšího úryvku nám došlo, že to pravděpodobně budou ony mapky od Viléma
Všechny truhly a poklady jsou rozdány, kajuty vyklizeny a lodní pytle zabaleny na cestu zpět. Odplouváme s glejtem od Dony Vendossy, který nám dává právo zváti se piráty s domovským přístavem v Porto de Piedro a zakotvit ve zdejších vodách, kdykoliv budeme chtít. Posádka Dony Vendossy se loučí a už
Ráno pokračuje bouřlivá debata o směru plavby. Po spojení ostrovů se navíc objevil na mapě záhadný meč. A jak kdosi z posádky správně konstatoval, poklad nemůže být nechráněný, musíme proto nejdřív dojít pro ten meč. Cesta k meči se nakonec ukázala celkem snadná. Ale ouha. Meč, na kterém jsou nějaké
Ráno nás nebudí typický lodní zvon a rozcvička, ale poplach a zmatek. Přes polovinu přístavu se roztahují chapadla obřího Krakena. Nemáme žádnou obranu, proto utíkáme pryč do bezpečného úkrytu v blízké jeskyni. Tam posnídáme ze skromných zásob a vyslechneme zprávy od odvážných kapitánů, kteří se pokusili Krakena porazit. Vypadá to,
Dona Vendossa nás předchozí večer přijala, i když se trochu vztekala, že domluvené podmínky jsou pro ni nevýhodné. Nakonec ale vidina pokladu zvítězila. Na oslavu před dalekou plavbou otevřela na jedno odpoledne pirátské kasino a každému věnovala slušný vklad do hry. Někteří svoje statky dokázali znásobit, ale mnozí skončili s
V noci na naše nocležníky spadlo jen pár kapek, takže se žádný rychlý úprk zpět do srubů naštěstí nekonal. Připravujeme se na cestu pro klíč. Vyplouváme do oblasti, kde jsme zatím nikdy nebyli. Na domluvené místo předání ve zřícenině pirátské kaple jsme dorazili včas. Pirátský obchodník nejprve naši šestici nedůvěřivě
