Den v období páry byl velmi hektický. Hned ráno po probuzení jsme potkali Gustava Fridricha a skupinku jeho vědců. Vypadali šíleně a jen se vychloubali, co skvělého vynalezli, že to hodlají předvést na světové výstavě v Londýně a že určitě vyhrají. Nikdo z nás by prý nic takového sestrojit nedokázal. Chvíli jsme vyzvídali, až se nakonec prořekli – hodlají světu představit stroj, který učiní vejce nerozbitnými. Pokud pomocí tohoto stroje upustíme vejce z výšky dvou metrů, to dopadne skořápkou na zem a nerozbije se. Řekli jsme si, že to přece musíme dokázat taky. Ukážeme Fridrichovi, kdo je tu lepší.
Na tak náročné vynalézání jsme ovšem neměli peníze. Rozhodli jsme se tedy riskovat a dopoledne strávit v místním kasínu. Snad se nám jako kolektivu podaří něco vydělat. Kromě her vyloženě riskovacích a záležících na náhodě zde byly i hry, ve kterých jsme mohli ukázat naši šikovnost. Třeba hod na cíl, střelba, či velmi náročná hádanka, se kterou se ale většina z nás zvládla také vypořádat. Dali jsme zisky dohromady a s potěšením zjistili, že již máme dostatek financí a můžeme si dovolit začít vynalézat.
Vydali jsme se do obchodu s potřebami pro vědce. Pracovali jsme po oddílech. Všichni jsme si nakoupili a vymysleli vlastní princip našeho stroje na nerozbitná vejce. Snad alespoň jeden bude fungovat a my dokážeme, že Fridrichovi vědci nejsou ti nejlepší. Celé odpoledne jsme pilně pracovali a vynalézali. Zapojili jsme se opravdu všichni, každý přispěl nějakým nápadem či technickou vychytávkou.
Zatímco jsme pracovali, kurýr přivezl spěšný list:
Moji milý Kamínci,
čas nemilosrdně utíká a šance na nápravu se snižuje.
Dnes jsem ve svých vizích při meditaci uzřel, že zítra nebo pozítří máme poslední možnost přesunout se do doby, kdy můžeme získat ten veledůležitý artefakt, jenž je jedinou věcí, která Historixe dokáže zastavit. Když prošvihneme tento okamžik, už se nikdy Historixe nezbavíme!
Budoucnost, kterou jsme viděli a nelíbila se nám, už nepůjde změnit. Budoucnost i současnost lidstva bude pak v zatracení, bez naděje na změnu k lepšímu!
Doufám, že vezmete tuto příležitost do svých rukou a o náš svět se postaráte!
Na večerním sezení našeho řádu každý oddíl přednese návrh svého řešení.
Vzpomeňte si na všechny indicie, které jsme za týden získali!
Váš milovaný a milující
Moudrý Kámen
Tento vzkaz nám dodal sílu při vynalézání. Když budeme úspěšní, třeba nějak získáme od Fridricha to číslo, o kterém se psalo v kronice. Pracovali jsme ještě usilovněji a u toho přemýšleli, co budeme pro záchranu budoucnosti dělat dál.
Večer jsme se všichni sešli předvést naše stroje. Fridrichovi blázniví vědci zde byli také a byli připraveni se nám vysmát. My se však zastrašit nenechali. Postupně jsme představovali naše přístroje a dva z pěti byly opravdu funkční a vejce dopravily na zem nerozbité. To vědci nečekali, pořád však tvrdili, že ten jejich vynález bude nejlepší. Rozhodli se ho předvést, nastala však nějaká chyba a vejce se na zemi rozbilo. Hrdí géniové to neunesli a naštvaně odešli. Šli jsme k vejci, něco se nám na něm nezdálo. A měli jsme pravdu. Nebylo to obyčejné vejce. V rozbité skořápce ležela zkroucená číslice 0.
Co to všechno znamená? Začali jsme intenzivně přemýšlet o získaných symbolech. Nakonec jsme na to přišli: Všechno to jsou čísla, některá jen nečitelně napsaná. A z těch čísel se dá složit datum. Jedno datum jsme poskládali a jeho pravost nám dokonce potvrdil další, velmi dobře ukrytý, nález v kronice:
Zpráva o zničení hradu Orlíku 28. 9. 1607
Johann Kepler byl významný astronom v 17. století, který popsal pohyb těles ve sluneční soustavě a jejich závislost na gravitačním poli Slunce. Zanechal pro řád dopis, který mu poslal jeho přítel, učenec a kněz Vilém Hora, který dlouho působil na Orlíku.
Drahý příteli,
píšu ti dnes v nouzi nejvyšší, kdy mne pronásledují přívrženci HX. Bohužel se stalo to nejhorší: Právě v den, kdy jsi ty v Praze pozoroval přelet té úžasné komety, vtrhlo vojsko HX na Orlík a vypálilo ho. Podařilo se mi v poslední chvíli z artefaktu odebrat části, které ho aktivují a s nimi jsem se pokusil utéct. Artefakt samotný padl do rukou HX. Ale ty části zatím nemá – když mne doháněli, raději jsem je postupně cestou ukryl na různá místa. Pokusil jsem se ta místa zakreslit a mapky jsem uložil ve svém archivu, který ti z opatrnosti posílám samostatně, mimo tento dopis. Doufám, že oba kurýři k tobě dorazí v pořádku.
Tvůj oddaný Vilém Hora
Ono magické datum, do kterého se máme vypravit je tedy 28. 9. 1607. Nastavujeme stroj času a doufáme, že zítra artefakt najdeme a zachráníme budoucnost.
