Skládáme zážitky jako kamínky
Hned brzy ráno jsme vyslali Pretoriány, aby prozkoumali a dobyli další území. My jsme se mezitím rozhodli zopakovat volitelné programy Centurionů, které včera měly velký úspěch. Každý si tedy vybral další činnost, které by se rád věnoval, a šlo se vařit, luštit, sportovat, tvořit, střílet, malovat a hrát hry. Krátce
V rámci dopoledního programu se Centurioni rozhodli předvést své schopnosti a naučit je i členy svých rodů. Nechtěli ale celý rod nutit jen do své oblíbené činnosti, proto se rozhodli dát každému na výběr, ke komu z nich se přihlásí a jakou činnost by se rád naučil. V případě zájmu
Vypadá to, že rody se zatím sehrávají dobře, ještě jsme jim ale nechali první část dne pro společný výcvik. Potřebujeme mít legie co nejsilnější. Každý rod se věnoval něčemu jinému – výcviku, hraní her, ale i kreativním činnostem a činnostem zlepšujícím zručnost. Rod Salajců například postavil společný odpočinkový prostor pro
Přes noc jsme se rozmýšleli, jak s vítězi včerejšího zápasu naložíme. Nakonec jsme se rozhodli dát jim ještě šanci. Jejich schopnosti ještě prověříme v posledním souboji – postavíme je společně v boji dva na jednoho proti našemu nejlepšímu bojovníkovi. Začali jsme hned ráno. Dva vítězní senátoři se v boji snažili,
Již po obědě jsme se připravili na příjezd členů pozvaných rodů. Byli jsme zvědaví, kdo všechno dorazí, a již jsme se nemohli dočkat. Všichni přijeli a naše římská obydlí se postupně naplnila. Jsme nadšení, že tolik lidí přijalo naše pozvání. Co nejdříve si je všechny otestujeme, doufáme, že to budou
Den v období páry byl velmi hektický. Hned ráno po probuzení jsme potkali Gustava Fridricha a skupinku jeho vědců. Vypadali šíleně a jen se vychloubali, co skvělého vynalezli, že to hodlají předvést na světové výstavě v Londýně a že určitě vyhrají. Nikdo z nás by prý nic takového sestrojit nedokázal.
Ráno ve 14. století bylo vcelku poklidné. V podhradí se pohybovalo pár zdejších obyvatel. První část dne jsme věnovali průzkumu a seznamování se se zdejší kulturou. Zjistili jsme, že Karlštejn je v této době opravdu přístupnější než jindy, hlídaný ovšem je. Pár strážných tedy pravděpodobně budeme muset nějakým způsobem obejít.
Mamuty jsme opravdu potkali, dokonce hned ráno. Vzbudil nás hlasitý dupot, tak jsme vylezli ven. Nacházeli jsme se v pravěké vesničce. Uprostřed bylo ohniště, kolem kterého pobíhala skupina mamutů. Ti ovšem jen proběhli a zmizeli v nedalekém lese. Tato pravěká zvířata vypadala opravdu nebezpečně, vyslali jsme za nimi tedy jen